Letos v červnu uběhlo 25 let od chvíle, kdy několik havířovských holobrádků a dvě mladé slečny založili v duchu tradic českého trampingu osadu a pojmenovali ji Sírius. Na oslavu této vpravdě historické události se současní členové osady rozhodli strávit společný večer u slavnostního ohně.
Přípravy začaly již na jaře, kdy Kvakin domluvil s místním úřadem v Čermné ve Slezsku možnost uspořádat akci na obecních loukách v údolí říčky Budišovky poblíž Čermenského Mlýna. Týden před plánovaným termínem výročního ohně vyrazila na místo předsunutá skupina ve složení Semiš, Kvakin, Davy, Petr a Tomáš, vyzbrojená motorovými pilami a sekyrami a po krátkém hledání vhodných sušek připravila dostatek palivového dříví. Zároveň se kluci seznámili s trampy z Brušperku, kteří v lokalitě mají svou základnu a chystali zde zázemí pro letní tábor.
V sobotu 17.6.2006 v dopoledních hodinách se osadníci shromáždili na místě samém a ihned se rozběhly potřebné práce. Všichni přiložili ruce k dílu a tak zanedlouho na tábořišti vyrostla pagoda, byl vztyčen vlajkový stožár a rovněž byly připraveny soutěže; ty pak propukly naplno odpoledne, kdy již dorazili někteří naši kamarádi jako hosté. V převážné většině soutěží uspěli přítomní Brušperáci, nicméně pobavili se všichni a to bylo to hlavní.
Večer pak, kdy slunce již zapadalo za obzor, nastal onen slavnostní okamžik zažehnutí ohně. Plápolajících fakulí se chopili Štěně, Katka, Honza a Socha a s tradičními slovy na rtech proměnili soumrak v jasný den. Na stožár za zvuku kytary a zpěvu vyletěla osadní vlajka, nezapomnělo se ani na ty kamarády, kteří už nemohou být s námi a minutou ticha byla uctěna jejich památka.
Poté se hrálo, zpívalo, povídalo, rozdělily se placky za soutěže a každý účastník obdržel tlachovku. O oheň se průběžně staral ohnivák Vašek, za což obdržel speciální placku. Poslední vytrvalci se odebrali ke spánku kolem třetí hodiny ranní, aby se po pár hodinách probudili do překrásného slunečného nedělního rána.
A protože všechno, i to slavnostní, musí jednou skončit, sbalili jsme stany, uklidili okolí a se zalomením palců se rozešli vstříc všedním dnům. Pocit sounáležitosti a kamarádství v nás však přetrvává i nadále a pomáhá nám orientovat se v životě tím správným směrem.
Tomáš.